Palackého údolí 350, Bílovice nad Svitavou, 664 01

rezervace tělocvičny:  +420 739462734     |       Rozvrh tělocvičny

Sortiment:

    HISTORIE SOKOLA BÍLOVICE NAD SVITAVOU

    Tělocvičná jednota Sokol Bílovice nad Svitavou byla ustavena valnou hromadou 17. února 1895. Cvičení bylo zahájeno již dříve a cvičilo se na louce Drábkově. Jako zakladatelé jsou uváděni Josef Svoboda a František Kalous, ale s myšlenkou na založení Sokola přišel prof. Pokora. Prvním starostou byl zvolen Josef Karlík, místostarostou František Dohnal a náčelníkem Josef Pokora. Při ustavení měl spolek 21 členů. Již v červenci téhož roku se konalo veřejné cvičení, sokolové uspořádali řadu výletů do okolí a v prosinci jednota sehrála první divadelní představení.

    V bílovické Pamětní knize je na straně 177 zapsáno:

    „Jednota sokolská má největší zásluhy o to, že mládež počala si všímati veřejných záležitostí, že odvykla škaredým pranicím při zábavách a klidně a nestranně můžeme napsati, že Bílovice sokolské jednotě mohou hlavně vděčiti za dobrou výchovu našeho občanstva a svůj rozmach."

     

    Svoji první tělocvičnu zřídila sokolská jednota v roce 1907 při hostinci na návsi. V roce 1919 získala od obce pozemek a o dva roky později začalo Stavební družstvo pro výstavbu sokolovny vybírat příspěvek 1000 korun. Jako první je složil Rudolf Těsnohlídek, tehdy vzdělavatel Sokola Bílovice nad Svitavou.

    Funkcionalistickou budovu sokolovny navrhl ing. arch. Vladimír Beneš (*1903 †1971), stavbu prováděla fa stavitele Zukala. Základní kámen byl slavnostně položen v srpnu 1926, slavnostní otevření sokolovny bylo 4. září 1927. Pozvánku k této události navrhl rovněž arch. Beneš. Rozpočet na stavbu byl 629.000 K, ale stavba stála jeden milion – tím se jednota zadlužila.                                                                                                                              (HR)

     

     

    Zdroj:    [1] Pamětní kniha Bílovice nad Svitavou, Spolky a korporace – str. 177-178                             

                [2] Vladislav Kala: Ing. arch. Vladimír Beneš (2014)